Potřebujeme druhově pestrou krajinu, ve které se daří ptákům, motýlům a dalším opylovačům. Za posledních třicet let ubyly v zemědělské krajině dva miliony ptáků. Na rozsáhlých lánech se nemají kde ukrýt a kde zahnízdit. Krajina rozčleněná solitérními stromy, alejemi, mezemi, polními cestami, remízky nebo mokřady je plná života a člověk jí může procházet s lehkou myslí.

Potřebujeme posílit stabilitu krajiny omezením plochy jedné plodiny na 20 hektarů a vymezit 10 % plochy pro přírodní prvky na území každého hospodářství do roku 2030.

Čeho potřebujeme dosáhnout:

  • Zeleň a voda v krajině. Zemědělské podniky by měly na svých pozemcích vykazovat 10 % přírodních prvků, jako jsou solitérní stromy, stromořadí, remízy, meze, mokřady, biopásy, úhory a jiné. Obnova krajiny by měla probíhat ve spolupráci s odbornými institucemi, obcemi a vlastníky, aby byla smysluplná.
  • Menší lány o jedné plodině. Monokultury, tedy lány o jedné plodině, jsou dnes omezeny na maximální výměru 30 hektarů. Jedná se o krok správným směrem, ale pro posílení ekosystémových služeb krajiny je třeba snížit rozlohu na maximálně 20 hektarů. S tím, že plodiny od sebe budou oddělovat přírodní pásy, jako jsou meze, remízky, biopásy a další. Ty pomáhají snižovat půdní erozi a podporují biodiverzitu – druhově pestrý a bohatý život v krajině. 
  • Podpora pro zemědělce při tvorbě krajinných prvků. Zemědělci a zemědělkyně nemohou nést náklady na obnovu krajinné struktury sami, protože z většiny ji ve stávajícím stavu zdědili. Zároveň by pro ně neměla obnova krajiny přinášet další nadměrnou administrativu. Stát pro ně musí v následujících letech vyčlenit dostatečné finanční prostředky, například tím, že vytvoří nové dotační programy nebo zjednoduší ty stávající. 
  • Místo pro život na loukách a pastvinách. U trvalých travních porostů větších než 2 hektary požadujeme na půdním bloku ponechat část plochy dočasně mozaikovitě neposečené nebo nespasené. Neposečené plochy na loukách a nevypasené části pastvin významně přispívají k zachování druhové pestrosti. Rostliny mají čas vykvést a lépe se daří i broukům a dalším živočichům.
  • Rozvoj krajinného poradenství a výzkumu. K dobré tvorbě a péči o krajinné prvky je potřeba vědět, jak na to. A to nejen z hlediska přínosu pro přírodu, ale také z hlediska technického, právního či ekonomického. Zemědělci by měli mít možnost snadno získat za pomoci vyškolených poradců finance i know-how k obnově krajinné struktury. Jak krajina jako celek prospívá a jaké přínosy mají realizovaná opatření je nutné ověřovat výzkumem.